Malta - 1. část

21. listopadu 2006 v 22:05 | Andy |  Cestování
Malta
Oficiální název: Maltská republika
Hlavní město: Valletta
Měna: maltská libra
Náboženství: římskokatolické (98%)
Úřední jazyk: maltština a nagličtina
Poloha: Maltské souostroví (Malta, Gozo, Comino) leří ve Středozemním moři, 90 km jižně od Sicílie
Rozloha: 316 km2
Další informace např. na:
V neděli po závodech jsem víceméně odpočívala a v klidu si balila věci na Maltu. Dočetla jsem se, že počasí v listopadu je tam přes dvacet stupňů, takže jsem balila spíše lehké věci a pro jistotu i plavky. Také věci do posilovny kdyby tam náhodou byla. Moc jsem toho nebrala, vše se vešlo do cestovní tašky, jako příruční zavazadlo jsem pak měla batoh s notebookem.

Z Ruzyně to letělo v 17:10, kolem třetí jsme tedy sedli do letadla, na letiště mne vezl Jirka. Moc jsem se těšila. Průjezd Prahou byl v pohodě, na check-inu žádná fronta, vše šlo jako po drátkách. Asi v půl páté jsem se s Jirkou rozloučila a šla na svůj gate. Letadlo mělo 10 minut zpoždění, ale nevěnovala jsem tomu pozornost. Hodinu trvající cestu do Frankfurtu jsem prospala. Po půl šesté jsme přistáli, oproti letovému plánu to bylo o 15 minut později. Na Maltu mi to letělo v 19:15, tak jsem si pochvalovala, že nebudu muset vůbec čekat. Jenže chyba lávky. Než jsem se dostala z letadla, byl první autobus pryč, čekalo se na druhý. Sice jen pár minut, ale i ty měly hrát roly. Za chvíli mě autobus vyklopil u letištní haly, byka neskutečně obrovská. Chvíli trvalo než jsme se zorientovala a našla odkud to letí. Byl to zákonitě druhý terminál. Máma mi před odletem říkala, že frankfurtské letiště je obrovské, ať se tam projdu a vše si prohlédnu. To jsem ještě netušila jak budu jeho rozlohu proklínat. Pohled na hodinky mi totiž ukázal že bude sedm. To nevypadalo dobře. Začala jsem běžet, potřebovala jsem na "C", ale pořád to jsem viděla jen další chodby a šipky. Konečně se objevily schody, zdálo se že už jsem na místě, jenže to bylo jen "metro" nebo spíš takový ten vláček ke vzdálenějším terminálům. A samozřejmě že zrovna žádný nejel a ja zase čekala a to už jsem měla nervy na pochodu. Abych to zkrátila, na gate jsem dorazila v 19:05. Na moji zadost a zachcekování a vpuštění do letadla jsem se dozvědla, že jsem tam "too late" a že "gate is closed". A prý jsem tam měla být nejpozději 15 minut před odletem. Snažila jsem se obsluhu přemluvit, zkusila jsem celou škálu proseb a nešťastných ksichtů, ale nešlo to. A ani nevěděli jestli dnes ještě něco letí. Poslali mě zpátky do hlavní haly. Cožpak nemůžu jednou letět bez problémů pomyslela jsem si, když jsem si vzpomněla na lapálie v Singapuru a Malajsii. Asi ne :-) Šla jsem tedy zpět a našla ticket counter a ČSA.
Slečně jsem oznámila co se stalo a požádala ji o pomoc. Ona si vyhledala můj let z Prahy a ten na Maltu a tvrdila mi, že jsem měla 45 minut na přestup a že jsem to měla stačit a že je to moje chyba. No to už jsem se ale fakt na.... a udělala jsem celkem bugr (asi jse trochu křičela). Slečna ze mně byla nějaká špatná, a začala někam volat a pak něco dělat na počítači a pak mi sdělila že dnes už na Maltu nic neletí a že mi to přebookovala na zitřek. Poletím s Lufthansou v 10:20. Jak jsem byla v ráži, tak jsem na ní vyjela kde mám asi tak do zítřka zůstat a ona řekla že mi dá voucher na hotel. A opravdu, vypsala mi kartičku na hotel NK, na ubytování a také na večeři a snídani. A ještě telefonovala kvůli zavazadlům, abych je měla na místě až dorazím. Dokonce mi poradila kterým shuttle busem se do hotelu dostanu.Vlastně byla docela milá :-) Při čekání jsem ještě zavolala na Maltu a oznámila že přijedu až druhý den. Za dvacet minut už jsem pak byla v hotelu, moc pěkném, dostala jsem krásný prostorný pokoj (noc se snídaní tam stála 140 Euro). Neměla jsem kromě báglu s notebookem, foťákem a doklady vůbec nic, tak jsem šla rovnou na večeři. Mohla jsem si vybrat podle jídelního lístku, takže jsem si užívala na náklad českých aerolinek :-)
Po jídle jsem si šla lehnout, měla jsem toho pro dnešek dost.
Vstala jsem v 7:30, hodila na sebe stejné oblečení a došla jsem si na snídani. Úžasný výběr všeho možného, byla super. Za 15 minut mi pak jel shuttle, takže jsem byla na devátou na letišti (měla jsem tam být hodinu před odletem). Už jsem se zase vyděsila že let nestihnu, protože přesuny po halách jsou vážně zoufalé, a když navíc na každém roku procházíte znovu a znovu kontrolami, které z vás svlíknou boty a pásek....mám pocit že to ve Frankfurtu s bezpečností trochu přehánějí. Každopádně na gate se podařilo dorazit včas, ale bylo to na minutu. Když jsem konečně seděla v letadle na Maltu, byla to dost úleva. Let trval přes dvě hodiny, ve 12:45 jsem byla na letišti. Při čekání na zavazadla jsem byla značně nervózní, byla jsem přesvědčena že tam to moje nebude. Ale kupodivu toto klaplo, za chvíli už jsem byla venku a hned viděla stánek s nápisem HP. Z Frankfurtu nás evidentně přiletělo víc, měli jsme přistavené dva taxíky a po pár minutách jsme vystupovali v hotelu Westin (Dragonara resort).
Hotel je na první pohled obrovsky rozlehlý, má asi šest pater, velké zahrady, vnitřní i venkovní bazén. Byl mi přidělen pokoj 428 na uvítání jsem dostala nějaký maltský drink Kinnie - vypadalo to jako ledový čaj, a prý se to dělá z bylinek a pomerančů. Chutnalo to trochu jako tonik a měla jsem pocit že je to alkoholické (prý ne). Pokoj je obrovský. Jsou tu 4 postele, tak nevím kde mám spát :-) Mám i velký balkón a koukám přímo na moře. Je tu kablík na internet, což je super. Zkouším nový adaptér co jsem koupila za 15 Eur ve Frankfurtu. Je nastavitený na všechny typy zásuvek. Což je super, do té maltské zapadne, ale kabel z notebooku nechce zapadnout do něj. Ach jo :-( Jdu tedy o adaptér žádat na recepci, půjčují mi ho za 2,5 Liry. Zloději. 1 Lira je cca 66 Kč (podle kurzu co jsem viděla na letišti). Ptám se i na internet, prý 7 Lir na celý den. Je tu tedy dost draho. Vyrážím ještě na obhlídku hotelu, nacházím pěkný bazén a posilovnu, obojí je bezplatné, otevřeno od 6:00 do 22:00. To je super, ale budu asi muset chodit ráno před snídaní, v osm už začínáme a program je až do večera.
Pak už se jdu konečně podívat ven. Baví mě toulat se po neznámých místech a tak jsem ve svém živlu. Jdu a nevím kam, rozhlížím se kolem sebe a nasávám to nové, neznáme prostředí všemi smysly. Z počátku nic moc, v okolí se všude něco staví, není tu nic k vidění a jenom bordel. Scházím tedy dolů na pobřeží a jdu podél moře a to už začíná být zajímavé. Nacházím malý přístav s barevnými maltskými lodičkami, vidím spoustu typických pískovcových domů. Všechno fotím, nepřemýšlím o cestě, prostě jen jdu. Zalíbila se mi jedna příkrá úzká ulička mezi baráky, vydávám se tedy po ní, za chvíli vede zase z kopce dolů a hele, jsem v přístavu. Tady už je loděk více a je to už hodně turistické. Obchody se suvenýry a lodě které nabízí okružní jízdy po Maltě. Koukala jsem na ceny, je to průměrně okolo 12 Lir.Procházím tedy celý přístav, občas odběhnu do nějaké uličky, fotím domky a chrámy. Konečně se mi podařila i hezká fotka autobusu - jezdí tady takové stařičké, bude jim asi pár desítek let, připomínají mi Anglii. Ale jsou sytě žluté, s oranžovými a červenými pruhy. Přístavu už mám dost, vyrážím do kopečka mezi domy, někam. V jedné zahradě jsem objevila kočky. Spoustu koček. A koťat. Jsou vyhublé a vypadají hladově. Fotím je a hned se ke mně sbíhají. Jsem z toho nějak na měkko. Ale žádné jídlo u sebe nemám. Jdu tedy dál a po pár set metrech narážím na supermarket. Neváhám, jdu dovnitř a kupuju sýr, stál je 30 centů, takový ten plátkový na tousty. Jdu zpátky ke kočkám a asi 20 minut se bavím jejich krmením. Až pohled na hodinky mě probere, je půl páté, nevím kde jsem ale každopádně je to daleko od hotelu, takže je nejvyšší čas jít zpátky. Tak vyrážím, moje orientace je mizerná, jsem někde v uličkách a nevím kudy k moři. Taky mám žízeň, tak zapadám do nejbližšiho krámku, kupuji si pití a ptám se na cestu do St. Julian (ještě že nejsem chlap a nevadí mi se ptát, tak to pak udělám ještě dvakrát:-)). Za pár minut už jsem zase v přístavu. Pro jistotu si v obchodě se suvenýry kupuju mapu. Pohled do ní mi říká že jsem fakt hodně daleko od hotelu a navíc se začíná stmívat. Zbaběle se rozhoduju pro autobus, na zastávce mi poradí jaké číslo. Stojí 20 centů, platí se hned u řidiče. Po chvíli přistupuje ještě revizor, strašně huláká a lístky trhá. Zastávku kde jsem měla vystoupit jsem minula, protože jsem zrovna počítala kolik mám peněz. Přejela jsem ji ai o kilometr. Vystupuju, venku už je pořádná tma, osvětlení je hodně špatné. Naštěstí v dálce vidím jediný vysoký barák v okolí, asi nějaký administrativní dům, pamatuji si že byl kousek od hotelu. Jdu tedy podle něj a asi za dvacet minut už jsem v hotelu. Jsem celkem ztahaná, ale užila jsem si to :-)
Dávám si sprchu, pak se připojuji na hodinu na net (za hodinu chtějí 3 L), píšu domů a vyřizuji pracovní maily. Pak jdu na oficální zahájení boot campu.
Je to spíše takový malý raut, ochutnávím maltské víno (celkem dost sladké, ale špatné není) a nějaké jednohubky co roznáší číšníci. Kromě kolegyně Lenky co dělá pro ISE neznám nikoho, tak se s pár lidmi seznamuji. Překvapuje mě, jaké delagace dorazily ze všech zemích, dokonce i Slováků je pět. Já jsem za Čechy sama. Takže pokecám s Rusy, Bulhary, jedním Maďarem a jedním Švýcarem (chlapů je převaha), něco pojím a jdu na pokoj, chci něco napsat a taky si jít lehnout. Budíka dávám na půl sedmou, před snídaní bych ráda do bazénu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Titi Titi | E-mail | 14. února 2011 v 9:57 | Reagovat

Pekný článok, ja som na Malte bol v rámci jazykového pobytu. Bol som tam na mesiac, bolo super, pekný ostrov. Pamiatky sú tiež super, a dohovoríš sa aj anglinou celkom dobre. Vlastne to bola moja priorita prísť na tento ostrov, zlepšiť sa v angline čo sa mi aj podarilo. Nechcel som študovať v nejakom upršanom Anglicku, preto som si vybral miesto, kde je pekné teplúčko, more atď. Všetko som to zrealizoval cez www.DrBubo.com, http://www.drbubo.com/right/info_country.php?IdC=7&lang=SK, treba si vyskúšať aj takúto formu pobytu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama