Hned na začátek musím říct, že mám ze semináře hodně smíšené pocity. Organizace byla naprosto tristní a informací, které by člověk jezdící alespoň trochu na kole a zajímající se o cyklistiku neznal, bylo pomálo. Tak snad jen ty večery ve společnosti fajn lidí se stejným koníčkem a trenérská licence za to absolvování stála.
Jak to tedy vlastně vypadalo? Na šestou jsem přijela do pardubického sportovního gymnázia na registraci a dozvěděla jsem se, že vůbec nejsem na seznamu a že jsem zcela určitě přihlášku neposílala. Dáša, další cyklistka z Prahy zjistila to samé. Včetně toho, že tudíž nemáme ani zajištěné ubytování a stravování. Byly jsme tedy poslány do jakéhosi ubytovacího domu, kde by prý snad měli mít místo. Ovšem cesta byla popsána úplně špatně, neboť končila zákazem vjezdu. Takže jsem asi hodinu jezdili po Hradci i kolem něj, abychom se horko těžko na sedmou vrátily na gymnázium na zahájení semináře. Ubytování jsem si zarezervovaly, ale bylo to bez jídla. Objednanou a zaplacenou večeři jsme samozřejmě nestihly. Po tomto úvodu jsem byla zralá na to to otočit a jet zpět domů, ale dobře že jsem to neudělala, poté už se vše vyvíjelo lépe.
Onen "zmatený" starší pán, co byl na začátku notně nepříjemný a ještě nás špatně navigoval byl nakonec naším školitelem - jednalo se o pana Jehličku, který je na gymnáziu trenérem cyklistiky. Nakonec byl docela fajn, na svoje léta byl celkem akční a vtipný. A protože tři lidé na kurz nedorazili, ubytovali nás dokonce v devět v původně objednaném hotelu.
Takže nakonec to dobře dopadlo. Učebna byla tedy dost poddimenzovaná, zřejmě nebyl očekáván takový zájem, nebo nejen že se na někoho zapomnělo, ale taky se asi nespočítal celkový počet lidí...prostě jsme se tam všichni nevešli a tak si hodně lidí muselo přinést židle z jiných tříd a sedělo se kde se dalo. Bylo nás tam odhaduji kolem čtyřiceti, od hodně mladých - aktivních závodníků až po pány v důchodu. Asi deset žen a jeden kluk přijel dokonce z Košic. I snad všechna odvětví se tam sešla - dva bikrosáři, nějací dráhaři, cyklokros, bikeři i silničáři. Pan Jehlička byl ovšem evidentně silničář, takže řešil v podstatě pouze toto téma a ještě v zaměření na trénování dětí.
V pátek se učilo od sedmi do devíti, další den od osmi ráno do pěti do večera s hodinou na oběd a v neděli jsme skončili ve dvanáct.
Tolik tedy k organizaci semináře. A nyní moje poznámky aneb co se tam vlastně učilo (někdy tam bude hozeno něco bez kontextu - Jehlička trochu přeskakoval mezi tématy :-)):
Doporučená literatura:
· Skripta pro trenéry cyklistiky - Sv. Henke a kol., vydal Český svaz cyklistiky (z této knihy pan Jehlička přednášel, nejzajímavější informace ovšem zazněly, když se od předčítání nebo přepisování tabulek odklonil :-))
· Od amatérů k profesionálům - Lindner (to je snad nějaká kniha v němčině, na netu jsem ji nenašla)
· Cyklistika - Martínek (malá vložka - na semináři byla dcera doktora Martínka (jako studentka), prý jezdí na biku), Grada
· A dále literatura o posilování, fyziologii a středoškolská biologie
Začátek byl o historii, o tom, že první zmínka o kole byl nákres od da Vinciho v 15.st., pak snad někdy začátkem 19.st. bylo vyrobeno první kolo, které bylo celé dřevěné, pak se vyráběla tak kola, co na nich jezdí Zimovčák a první klasické kolo pochází z konce 19.st.
První závody na kole probíhaly na dráze.
Na prvním ročníku TdF byly dva převody na jednom náboji - každý z jedné strany - lehký se dával do kopců, těžký na roviny a sjezd - závodník musel slézt s kola, zadní kolo vyndat a otočit (nikdo mu nesměl pomáhat) a tímto stylem se jezdily etapy, které meřily cca 300 km.
Organizační struktura cyklistiky
Mezinárodní cyklistická unie - sídlo v Lausanne, www.uci.h
Organizují závody mistrovství světa a světové poháry. Víceprezidentem je Čech - Holeček.
Vypracovávaj pravidla cyklistiky, která jsou pro všechny země povinná, upravují se ale podle místních podmínek.
Orgány unie: kongres, řídící výbor, komise, sekretariát
Evropská cyklistická unie
Český svaz cyklistiky - sídlí na Praze 5 v Motole, vedle je dráha, která ale neodpovídá mezinárodním standardům, je krátká a peníze na rekonstrukci nejsou.
ČSC zastupuje ČR vůči UCI, pořádá mistrovství republiky a české poháry.
Orgány: konference (v ní delegáti, kteří volí prezidenta), předsedové krajů, sportovní komise (každá disciplína má svoji komisi, každá má také svůj rozpočet (podle úspěšnosti v závodech), se kterým hospodaří), disciplinární komise, lékařská komise.
Antidopingová komise není součástí - je společná pro všechny sporty. Testovat na doping se může až od juniorů. Antidopingový zákon u nás zatím neexistuje.
Závodní cyklistika se dělí na výkonnostní a vrcholovou.
Disciplíny cyklistiky jsou: silniční, dráhová, bike, BMX, trial, cyklokros, sálová
Trenér nese zodpovědnost za děti do 18 let. Před vystavením závodní licence je nutné poslat dítě ke sportovnímu lékaři na zátěžové testy.
Pořádání závodu - vyplatí se využívat spíše silnice II. a III. třídy, za uzavření I. Třídy se platí velké poplatky.
· Je nutné obrátit se na příslušný kraj a nahlásit pořádání.
· Musí se napsat rozpis s informacemi jako: termín, disciplína, pořadatel, prezentace (místo, čas), startovné, atd. A dále vložit: "pořadatel neručí za škody způsobené účastníky" a "každý jede na vlastní nebezpečí". Tím se sice úplně odpovědnosti zříci nemůže, ale pokud to tam není, je veškerá odpovědnost na něm.
· Přilba je povinná - musí být certifikovaná - rozhodčí má právo ji kontrolovat.
· Rozhodčí musí mít při každém závodě u sebe pravidla a pokud něco tvrdí, musí to v nich na výzvu ukázat.
· Kola (zapletená) musí mít také atestaci - UCI vydává každý rok seznam kol povolených na závodech.
· Každá kategorie (kadeti, junioři,...) má předepsaný převod - rozhodčí může rovněž kontrolovat.
· Na závodech profesionálů se občas kromě váhy kola kontroluje i jeho délka - přemeřuje se například rozteč mezi špičkou sedla a šlapacím středem - pokud si dobře pamatuji, musí být minimálně 5 centimetrů - neboť čím je kolo kratší, tím je rychlejší. Z tohoto důvodu byla zakázána kola typu toho, co si vyrobil "Létající Skot" Graeme Obree a jeho rekordy v časovce se nepočítají.
· Poviností je zpracování výsledků a jejich zaslání na krajský a Český svazu cyklistiky.
Zde hledá