Cestování

Francouzské Pyreneje

7. listopadu 2009 v 17:02 | Andy
Vzpomínky na minulost...jsou to tři měsíce, co jsem se vrátila z Pyrenejí a mě se to zdá jako celá věčnoat. Tahle sezóna, byla z cyklistického pohledu naprosto zoufalá. Jediné kilometry, které jsem letos najela, jsou spjaté právě s dovolenou v Pyrenejích...
Vlastně ani nevím, kolik jsem letos najela, protože moje záznamy z polara má u sebe Jirka. No ale určitě je to pod tisíc kilometrů...toť letošní bilance mých najetých kilometrů. Můj bike dostal sice nové sedlo, ale jinak visí na stěně a v jeho statistice je pro letošek nula.
Raději přejdu k něčemu pozitivnímu - Pyreneje byly super. I když jsem neměla nic najeto a i když nám počasí moc nepřálo. A teď to vezmu chronologicky.

Tropical Islands

7. listopadu 2009 v 15:51 | Andy
Vzhledem k tomu, že mě přepadl nějaký zákeřný virus a ležím v posteli, místo abych se kochala na SportLifu, dostala jsem se konečně ke psaní. A než se vrátím o pár měsíců zpátky a vypovídám se, jaká byla dovolená, popíši pár řádek o tom, jaké jsou tropické ostrovy u Berlína.
O feńoménu strávení pár dní na tropických ostrovech ve středozemí jsem už v minulosti párkrát slyšela, ale nijak zvlášť mě to neupoutalo. Až když jsem jednou koukala na zájezdy od Student Agency a narazila právě na víkend na Tropical Islands, rozhodla jsem se, že si o tom něco přečtu. Našla jsem webové stránky ostrova (http://www.tropical-islands.de/) i nějaké články v češtině. Po jejich prostudování ve mě začal narůstat zájem. Už jenom to, že jsou tyto "ostrovy" vybudovány z bývalých hangárů na vzducholodě, že se tam vejde více než 6000 lidí a že je tam k vidění deštný prales s 50 tisíci rostlinami znělo lákavě.

Letošní dovolená

20. října 2009 v 23:27 | Andy
Nějak pořád nenácházím čas na psaní, jde to se mnou z kopce...:-(
Tak jsem zatím alespoň nahrála pár fotek z letošní dovolené, první jsou ze Svatojakubské cesty, kterou jsem absolvovala v červenci (http://andysbike.blog.cz/galerie/fotky/cestovani/camino-de-santiago) a druhé z cyklistického zájezdu z Francie ze srpna (http://andysbike.blog.cz/galerie/fotky/cestovani/francouzske-pyreneje-2009).

Doufám, že se v nějaké blízké době dostanu k tomu, abych k tomu napsala i nějaké reportáže.

Bernské Alpy II.

19. srpna 2008 v 18:19 | Andy
Třetí den měl být alespoň z mého pohledu nejzajímavější. Čekal nás výjezd na místa, odkud se dá pozorovat úžasný horský triumvirát - monstrózní Jungfrau, špičatý Eiger i rozložitý Mönch (všechno čtyřtisícovky). Tentokrát jsme si večer nastavili budíček na 7:30, takže jsme stihli i snídani a odjez autobusu v devět. Jediné, co mi kazilo radost z očekávaného výletu byla zatažená obloha a mlha na vrcholcích okolních hor.

Bernské Alpy I.

19. srpna 2008 v 0:18 | Andy
Švýcaři sice vynalezli instantní kafe, sýry v krabičkách, suchý zip a maggi, patent na dobré počasí ale ještě nemají. Bohužel. A přitom počasí kolikrát rozhoduje o tom, jestli je nějaká akce, jako například dovolená :-), úspěšná či nikoliv.
Já mívám na počasí na dovolených většinou kliku. Když už někdy prší, tak je to výhradně v noci a přes den je krásně. Dlouho mi to takto vycházelo. Moje přesvědčení o tom, že jsem klikař na počasí, ale letos narušila dovolená v Itálii, kterou jsme kvůli vytrvalým dešťům museli o den zkrátit. A počasí ještě něřeklo poslední slovo. Rozhodlo se asi, že mi všechny "úspěšné" dovolené dá pořádně sežrat i s úroky. A tak ve Švýcarsku pršelo, pršelo a pršelo...

Vzhůru do Švýcarska

11. srpna 2008 v 13:24 | Andy
Tak jsem se dočkala, dnes odjíždím na dovolenou do Švýcarska. Strašně se těším!
Původně jsme chtěli s Jirkou podniknout tento zájezd na vlastní pěst, když jsem ale vyhrála na Křivoklátském pekle dárkový poukaz ke Kudrnovi, pořídili jsme nakonec zájezd u něj.
Tady je program:

Reportáž z Italských Alp - část čtvrtá

15. července 2008 v 0:47 | Andy
Třetí část dokončena, fotky ze Salzkammu přídány! :-)
7. den: Cimma Copi
Po včerejší Gavii si na nás dnes Zbyněk nachystal další lahůdku - proslulé Stelvio, které bylo se svými 2759 m naším Cimma Copi (což znamená, jak mi Jirka Vintr vysvětlil, nejvyšší vrchol aktuálního ročníku Gira).
Ráno jsme se rozloučili s penzionem, který nám měl poskytnout útočiště ještě na jeden den a po krásné rovině a skrz tunely kolem obřího jezera u Livigna dorazili až na švýcarské hranice. Tam nás čekal mírný šok - do dalšího tunelu se již na kole nesmělo, na přepravu se využíval shuttle bus, který si účtoval 5 Euro za osobu. Dobrej vejvar. No nic, zaplatit jsme museli všichni a po pár minutách už jsme vysedali na druhé straně tunelu ve Švýcarsku.

Reportáž z Italských Alp - část třetí

11. července 2008 v 13:38 | Andy
Den 5: Přes tři kopce
Dnes nás čeká etapa z Lago di Tenno do Ossany, která má zahrnout tři kopečky a údolí Val di Sole.
První kopeček je opravdu jen kopeček, na Passo Ballino musíme asi jen 170 výškových metrů, to je úplná pohoda. Následuje dlouhatánský sjezd na Fiavo. Už je celkem teplo, ale nic strašného, mám na sobě letos poprvé (vlastně i poprvé v životě:-) dres bez rukávů, jede se dobře. Po sjezdu máme před seboi zc ela logicky opět stoupání, druhým kopečkem je Passo Durone (1039 m). Začátek není nic moc, jedeme po nekryté silnici na přímém slunci, už začalo docela pěkné vedro. Pak se ale vjíždí do lesa a to je fajn. Cesta tam pěkně to ubíhá, zastavujeme s Danou u studánky, která podle popisku vznikla už v 16. století. Kecáme a najednou jsme nahoře, tohle ani nebolelo :-) Průměrné stoupání bylo asi 6-7%.

Reportáž z Italských Alp - část druhá

10. července 2008 v 13:27 | Andy
Den 3: "Odpočinkový"
Dnešní den měl mít pouhých 51 km a 1300 výškových metrů, byl tedy všeobecně vnímán jako odpočinkový. Přiznám se, že jsem se na něj dost těšila. Nohy mě bolely po předchozích dnech hodně a ještě víc se ozývalo pozadí. Ukázalo se, že moje nové "závodní" sedlo je sice super na skutečně závodní použití, na několikadenní ježdění v kuse, které znamená mnoho hodin v sedle už se ale příliš nehodí. Anebo mám letos naježděno moc málo kilometrů a tak se mi ještě nevytvořil prdelní mozol, jak říká Radek Šimůnek starší. Ať je to tak nebo tak, od třetího dne pro mě bylo sezení v sedle celkem nepříjemným zážitkem, který se pak v následujících dnech naštěstí nezhoršoval, nicméně ani nelepšil. Dbala jsem alespoň na prevenci . začala jsem používat krém značky Sportique, který mohu vřele doporučit, bez něj by to bylo ještě horší.

Reportáž z Italských Alp - část první

9. července 2008 v 21:57 | Andy
Právě jsem si otevřela láhev Lambrusca, to je na vzpomínání na Itálii úplně ideální :-)
Doma jsem dva dny (a kousek) a přesto se mi všechno zdá tak vzdálené. To je smutné, jak rychle člověk zapadne zpět do pracovního procesu...
Naštěstí stačí jen zavřít oči a vše se pomalu vrací zpátky. Zážitky a útržky různých situací vyskakují jak na běžícím pásu a jeden přebíjí druhý...zase jsem ve stanu a nemůžu usnout, protože do jeho střechy buší vytrvale déšť a oblohu rozjasňují blesky,...trápím se do kopce na Stelvio,...rvu se s Mortirolem,...rozhlížím se po těch úžasných majestátných horách tyčících se do nebe,...kličkuju mezi kozama,...studuju s Danou mapu,...a vším se prolíná "kouzelná" postavička Čáryfuka, který má batoh proklatě nízko, a ve čtyři ráno si něco potmě klohní na vařiči...

Opět doma

7. července 2008 v 22:56 | Andy
Jsem zpátky z Itálie, přežila jsem to!!! Ještě to musím přesně spočítat, ale zhruba jsme najeli něco přes 700 km a nastoupali asi 18.000 metrů. Mezi největší zážitky patří určitě královská etapa (107 km, 3500 výškových metrů) a vražedné Mortirolo.
Pocity euforie se mísí s totálním vyčerpáním, pozitiva však jednoznačně převládájí :-)
Do Fotogalerie/Cestování jsem nahrála první várku fotek, zbytek doplním v dalších dnech, stejně jako popisy jednotlivých etap a jejich profily z Polaru.

Lago di Garda po třetí

6. května 2008 v 0:56 | Andy
Lago di Garda je asi místo, které se mi neomrzí. Byla jsem tam teď tři roky po sobě a přesto si říkám, že se tam příští rok chci zase vrátit. Má to tam asi nějaké kouzlo :-)
Tento rok jsme oprvé jeli ve třech (já, Jirka a Dana) a pro mě to byl zajímavý test toho, co se všechno vejde do mojí Octavie. Měla jsem z toho trochu obavy, ale nakonec jsme do útrob auta naskládali tři lidi, tři biky a spoustu zavazadel jako nic. Nakládání tedy na jedničku, horší už to bylo s dopravní situací. Ve středu 30.4. odpoledne totiž z Prahy utíkal snad každý a podle toho to také vypadalo. Místo v plánovaných pět hodin jsme vyrazili až skoro v šest a do kempu v Porto di Brenzone jsme byli ve dvě ráno. Dana po cestě se správcem kempu domluvila, že nám nechal otevřenou závoru a rozsvícené světlo a klíč ve dveřích našeho bungalovu, takže nakonec dopadlo dobře i ubytování. Ve tři ráno jsme uléhali do postelí a první dojmy byly - "velký bungalov je super, spousta místa a dobré vybavení" a "sakra, letos je tady nějaká zima".

Konečně do Švýcarska

17. března 2008 v 0:40 | Andy
Po Švýcarsku prahnu už dlouho. Je to nádherná země, neznám z ní ale téměř nic. Jednou jsem byla půl dne u Ženevského jezera (byla tam zastávka, když jsme jeli autobusem někam na jih, asi do Španělska), párkrát jsem skrz něj přejižděla. A to je samozřejmě o ničem. Letos se konečně změní sny v realitu.

Připomenutí loňského léta...

20. ledna 2008 v 15:43 | Andy
Jirka nemá moc rád zimu a tak si pietně zavzpomínal na dovolenou ve francouzských Alpách....
Také doufám, že letošní Itálie bude takhle povedená. Už to máme i zaplacené a můžeme začít odpočítávat dny :-))

Italské Alpy II.

19. listopadu 2007 v 14:49 | Andy
Trasa 6
Vysokohorské průsmyky Lombardie
Délka: 108 km
Převýšení: 3550 m
Obtížnost: ****
A vrchol je tady. Nejhezčí, nejdramatičtější, ale taky nejtěžší trasa horami Lombardie se čtyřmi vrcholky v průměrné výšce 2200 metrů! První z nich bude známé Passo del Tonale (1883 m). To bývá označováno jako hlavní, spíše spojovací silnice, ovšem začátkem léta tu je překvapivý klid. A i když nejde o klasickou vysokohorskou silnici, nudit se nebudeme.

Italské Alpy I.

19. listopadu 2007 v 14:41
Zbyněk mi poslal podrobný popis akce ITALSKÉ ALPY - OD SUBTROPŮ PO LEDOVCE včetně popisu tras. Vypadá to úžasně! Tady je:

Slíbená nabídka zájezdů na příští rok

6. listopadu 2007 v 21:56 | Zbyněk Anděl
Jak jsem slibovala, tady je nabídka zájezdů, které Zbyněk připravil na příští rok. Mě osobně se moc líbí hned ta první - Itálie od subtropů po ledovce - a pokud se nic nestane, ráda bych tam příští rok jela.
Informační text od Zbyňka následuje.

ŠVÝCARSKO

1. listopadu 2007 v 10:02 | Zbyněk Anděl
Další akce, kterou Zbyněk letos zorganizoval a podnikl, byly švýcarské průsmyky. To mě zaujalo strašně moc, hned jsem se hlásila, že příští rok jedu s ním, ale bohužel, Švýcarsko příští rok nebude. Za to už jsou ale připraveny dva zájezdy do Itálie, ty představím v dalším článku.

FRANCOUZSKO-ITALSKÉ POMEZÍ 2. část

31. října 2007 v 23:37 | Zbyněk Anděl
Údolí Clarée (2015 m)
Velmi vděčný úsek příjemnou krajinou se spoustou výhledů nedaleko rušného Brinconu. Sklon je až na jeden úsek mírný, takže i z těchto důvodů je tato silnice oblíbená mezi cyklisty. Ideální je absolvovat tuto trasu dopoledne. Zpočátku jedeme kolem říčky Clarée skoro po rovině. Po pár km se údolí otevírá a objevují se okolní hory. V těchto místech je také nenápadná křižovatka - cesta vpravo pokračuje na Col de Echelle, který taky vřele doporučuji, a dál do Itálie. Naše cesta pokračuje rovně a hned za vesnicí Névache se zužuje v krásnou turistickou silničku s omezením na auta do pěti tun. Začátek je velmi strmý, pak se ale silnice zase srovná. Chvíli jedeme vysoko nad horskou bystřinou, chvíli podél ní a hlavně: všude spousta výhledů! Silnička končí u chaty Laval v krásném vysokohorském údolí. Dál už vede jen terénní cesta a posléze jen turistický chodník vedoucí přes sedlo Rochilles na Plan Lachat pod Galibierem ( projeli/prošli jsme o necelý měsíc později).

FRANCOUZSKO-ITALSKÉ POMEZÍ 1. část

31. října 2007 v 23:36 | Zbyněk Anděl
Už nějakou dobu si dopisuji s cyklokamarádem Zbyňkem o zájezdech na kolech. Zbyněk je sám aktivní cyklista, navíc však i řadu cyklozájezdů organizoval. Konzultovala jsem s ním například letošní zájezd do Alp a získala řadu cenných tipů. Zbyněk letos do Alp vyrazil také - nabízel mi účast, ale já už bohužel neměla dovolenou - nepohyboval se však jen ve Francii, ale také v Itálii. Protože jsem se o akci hodně zajímala, poslal mi dnes její perfektní popis. Přijde mi škoda se o něj nepodělit a tak ho se souhlasem Zbyňka zveřejňuji.
 
 

Reklama